Jak dlouho vydrží bílá vyplnění zubu? Všechno, co potřebujete vědět o kompozitních plombách

Stále se ptáte, jak dlouho vydrží ta bílá plomba, kterou vám zubní lékař vložil před pár lety? Nejste sami. Mnoho lidí si po vyplnění zubu klade stejnou otázku - a často až tehdy, když plomba začne škrábat, praskat nebo padat. Pravda je jednoduchá: bílá vyplnění zubu nejsou věčné. Ale jejich životnost závisí na mnoha věcech, které můžete ovlivnit.

Co je vlastně bílá plomba?

Bílá plomba, známá také jako kompozitní plomba, je materiál, který se používá k opravě zubů po zubním kazu. Je vyrobena ze směsi skelných částic a plastické pryskyřice, která se tvrdí pod zvláštním světlem. Na rozdíl od starších amalgamových plomb (ty černé nebo šedé) se bílé plomby nejen dobře vyrovnávají s přirozenou barvou zubu, ale také vyžadují méně odříznutí zubní tkáně. To je jejich hlavní výhoda.

Když vám lékař řekne, že potřebujete plombu, a vy se rozhodnete pro bílou, nejde jen o estetiku. Kompozitní materiál se přilepí k zubu chemicky - to znamená, že zub zůstává silnější než při výplni amalgamem, kde se plomba jen „vloží“ do vyvrtané dutiny. Ale to neznamená, že je nezničitelná.

Průměrná životnost bílé plomby

Podle studií z Journal of Dentistry a dat z českých zubních klinik se průměrná životnost kompozitní plomby pohybuje mezi 7 až 12 lety. To je ale jen průměr. Některé vydrží jen 4 roky, jiné překonají 15 let. Proč takový rozdíl?

Záleží na třech věcech: kde je plomba, jak velká je a jak se o ni staráte.

• Plomby na čelistních zubech - ty, které se používají na žvýkání - trpí nejvíc. Každý den na ně působí tisíce úderů. Tam se častěji objevují trhliny nebo opotřebení.
• Malé plomby na předních zubech - třeba při opravě drobného kazu nebo zlomeniny - často vydrží déle, protože nejsou vystaveny takovému tlaku.
• Velké plomby - když byl kaz rozsáhlý a plomba nahrazuje více než polovinu zubu - jsou méně stabilní. V takovém případě lékař doporučí onlay nebo korunku, protože plomba sama už není dostatečná.

Co zkracuje životnost bílé plomby?

Nejčastější příčiny, proč bílá plomba selže dříve než by měla:

• Špatná hygiena - pokud nečistíte zuby pravidelně, bakterie vytvářejí kyselinu, která pod plombou způsobí nový kaz. A ten se často neobjeví hned - až po několika letech. Pak se plomba začne odlepovat zevnitř.
• Zubní bruxismus - když spíte a zoubky třete, plomba se postupně opotřebovává. Někteří pacienti mají takový tlak, že jim plomba praskne za pár let, i když se o ni starají.
• Skvělá káva, čaj nebo červené víno - tyto nápoje nezničí plombu, ale zbarvují její povrch. To není problém pro zdraví, ale estetika ano. Pokud se plomba ztmaví, můžete chtít ji nahradit dříve, protože vám připadá „špatně“.
• Nepravidelné návštěvy u zubního lékaře - když nechodíte na kontrolu každých 6 měsíců, nezaznamenáte první známky opotřebení. Malá trhlina se může zvětšit, než si to všimnete.
• Stres a špatná strava - když jíte hodně sladkého, kyselého nebo tvrdého (např. ořechy, led, čokoládové tyčinky), zvyšujete riziko poškození plomby.

Co můžete dělat, aby vydržela déle?

Nemusíte se vzdát kávy nebo zubního kartáčku. Stačí několik jednoduchých kroků:

1. Čistěte zuby dvakrát denně - alespoň dvě minuty, používejte fluoridovou zubní pastu. Nezapomeňte na mezizubní prostor - používejte nit nebo mezizubní kartáček.
2. Chodte na kontrolu každých 6 měsíců - lékař zkontroluje plombu pod mikroskopem a uvidí, jestli se nezačíná odlepovat nebo nevzniká pod ní nový kaz.
3. Používejte ochrannou noční štětici - pokud víte, že zoubky třete, nebo vás o to požádá lékař. Tato štětice chrání nejen plombu, ale i celý zubní oblouk.
4. Vyhněte se tvrdým potravinám - nežvýkejte led, ořechy nebo kuličky z cukru. Pokud se vám zub zlomil na kousek, nekoukejte na to, jak se to „dá vymyslet“ - okamžitě zavolejte lékaře.
5. Přemýšlejte o zubních plaváních - pokud máte příliš kyselé žaludky nebo trpíte refluxem, kyselina z žaludku může zubní sklovinu zjemňovat. To se projeví i na plombách.

Když plomba začne selhat - jak to poznáte?

Není potřeba čekat, až vám plomba spadne. Většinou to dělá pomalu. Známky, že je čas na kontrolu:

• Chutnáte kov nebo sladkost, když jíte - to znamená, že mezi zubem a plombou vznikla mezera.
• Bolest při žvýkání, zvláště když jíte něco studeného nebo horkého - to může znamenat, že se plomba odlepila a pod ní je citlivá zubní tkáň.
• Vidíte tmavou čáru nebo škrábanec na hraně plomby - to je známka opotřebení nebo mikrotrhliny.
• Plomba se zdá „měkčí“ nebo „vlnitá“ - když jí dotykem jazyka cítíte, že není hladká jako dřív.

Nechte si to zkontrolovat. Nečekání může vést k tomu, že místo malé opravy budete potřebovat korunku nebo dokonce kořenové ošetření.

Co je rozdíl mezi plombou a onlay?

Už jste slyšeli slovo onlay? Je to klasická plomba, ale vyrobená z jiného materiálu a v laboratoři. Onlay je jako „dílčí korunka“ - vyrábí se z keramiky nebo kompozitu a potom se přilepí k zubu. Používá se, když plomba byla příliš velká a už není dostatečně stabilní.

Onlay má výhody:

• Je pevnější než běžná plomba
• Nezbarvuje se tak snadno
• Trvá 10-15 let, někdy i déle
• Je přesně přizpůsobená tvaru zubu

Nevýhody:

• Je dražší - od 2 500 Kč do 5 000 Kč za zub
• Vyžaduje dvě návštěvy
• Je náročnější na přípravu zubu

Pokud máte velkou plombu, která už 5 let vydržela, ale začíná být nejistá, onlay je často lepší volbou než opakované vyplňování.

Co se stane, když plomba spadne?

Nezůstaňte s prázdným zubem. I když to nebolestí, zub je teď ohrožený. Bakterie se dostanou dovnitř, a může vzniknout:

• Nový kaz - často hlubší, než jste si mysleli
• Infekce - která může vést k abscesu
• Ztráta zubu - pokud se kaz dostane až ke kořeni

Pokud vám plomba spadne, zavolejte zubního lékaře co nejdříve. Nečekáte, až se vám zub „přirostne“. Většinou se dá plomba nahradit, ale pokud čekáte měsíc, může být potřeba už kořenové ošetření.

Je možné plombu prodloužit?

Ne. Neexistuje žádný „lék“ nebo „správce“, který by plombu „obnovil“. Pokud je poškozená, musí být odstraněna a nahrazena novou. Někteří lékaři vám mohou navrhnout „překrytí“ - tedy přidat malou vrstvu kompozitu na starou plombu. To je jen dočasné řešení. Pokud je plomba velká nebo poškozená zevnitř, překrytí není bezpečné. Může se skrývat pod ní nový kaz.

Nejlepší strategie je preventivní: pravidelné kontroly a včasná výměna, když je to potřeba.

Co se stane s bílou plombou po 15 letech?

Plomba, která vydržela 15 let, je skutečně výjimečná. Většina zubních lékařů v Česku vidí, že po 10 letech je potřeba plombu alespoň přezkoušet. Pokud je stále hladká, bez trhlin a bez nového kazu, může zůstat. Ale i tak se doporučuje ji vyměnit, pokud:

• Je příliš velká (více než 50 % zubu)
• Je vystavená velkému tlaku (např. na molárech)
• Váš zubní lékař v závěru zkontrolovaného snímku vidí, že se pod ní vytváří mikrotrhliny

Novější kompozitní materiály, které se používají od roku 2020, jsou o 20-30 % odolnější než ty starší. Pokud máte plombu z roku 2010, je to jako mít starý telefon - funguje, ale novější verze je spolehlivější.

Co dělat, když máte pochybnosti?

Nejlepší je vždycky vyhledat zubního lékaře, který má mikroskop. Většina plomb, které se „náhle“ rozbily, měly už dříve malé trhliny, které se daly vidět pod zvětšením. Pokud vám lékař řekne, že „plomba je v pořádku“, ale vy cítíte, že něco není v pořádku - vyhledejte druhého. V Brně a v dalších městech je víc zubních klinik, které používají digitální snímky a mikroskopy. To je důležité.

Nezapomeňte: bílá plomba není „nákup na celý život“. Je to jako obuv - pokud ji máte správně a nechodíte po štěrku, vydrží déle. Ale když ji zneužíváte, zkrátíte si ji.

Když to zkusíte sám - co neudělejte

Nezkoušejte:

• Odstranit plombu nástroji z domácnosti
• Použít domácí lepidlo, aby se plomba „zase přilepila“
• Čekat, až „to samo zmizí“
• Nechat plombu, která je poškozená, jen proto, že „nebolestí“

Je to jako s autem - když se začne hlásit kontrolka, neříkáte si: „Ale jede to, tak to nechám.“ Zubní plomba je stejně důležitá. Když je poškozená, neznamená to, že je všechno v pořádku. Znamená to, že je čas na lékaře.